Podstata je v marmeládě

Co mi pomáhá unést těžkosti života? Marmeláda. Sladký, lepivý, červený džem z opuncie. Nelpím na definici marmelády a džemu, jednou tak, podruhé zase sladké a opojné.

Jedeme pro benzin do motoru člunu, na Hvaru jsou 4 čerpací stanice a nejsou pro nás za rohem. Příležitost pro výlet do Jelsy, koupání na pláži Vrboska a boj s pichlavou opuncií. Pár velkých rostlin je ve volné přírodě a plody jsou v září zralé, plné červené dužiny a šťávy. Ale má to háček...Malinké trichomy, tj. trny s háčky se vám zapíchají do prstů a ani pinzeta nepomůže. Rukavice, rukavice, rukavice!

Opuncie je kaktus a dostala se do Evropy z Mexika v době, kdy ještě nebyly drogové kartely a Mexičané netušili, že přijde drogová válka a kartely budou pátým největším zaměstnavatelem Mexika. Jsou už i v Evropě? Jsou.  Kdyby bylo na mně, stačily by mi z Mexika zemědělské plodiny, co dorazily: kukuřice, brambory, rajčata a hlavně kakao a chilli papričky, ty by mně obzvlášť chyběly. A k tomu ta úžasná mexická kuchyně, která je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Nestojím o distributora fentanylu.

Zakazuji si myšlenky na násilí drogových kartelů a El Chapo ať zůstane ve vězení. Jdu vařit džem z opuncie. Pořádně propláchnout ve studené vodě, oloupat a dužinu povařit se skořicí a hřebíčkem, přepasírovat (zbavit se semínek) a vařit s cukrem, kapkou červeného vína a vanilkou do zhoustnutí. Do horkých sklenic, trochu domácí višňovky pod víčko, jsme na Hvaru, aby se neobjevila plíseň a pak dobře ukrýt. Protože jinak hrozí, že tu dobrotu vám obyvatelstvo prázdninového domku sní a domů povezete leda vzpomínku na popíchané prsty.

Z Murphyho zákonů: "Pravděpodobnost, že chleba spadne na koberec namazanou stranou je přímo úměrná ceně koberce, pravděpodobnost se dále zvyšuje, když je chleba namazán marmeládou z lesního ovoce."