Šimarka

 Kalo mina 21  Říjen, navlékám v prázdninovém domku teplé ponožky. Voda má 21 stupňů, vzduch ráno sotva 16. Dokud jsem tady, nevynechám ranní plavání, otužováním k rychlé smrti. Nechce se mi z vody, nemám na břehu tlustý župan. "Bába z ledu". Fresh vzduch mi dnes ráno pomáhá vzpamatovat se z kocoviny. Včera byla mou společnicí láhev vína, těžké červené, jak jinak. Jsem tisíc kilometrů od domova a špatné zprávy se neztratily po cestě. Moje bývalá kolegyně je pryč... Není... O tolik let mladší než já... Do prdele. Společné rozloučení nestihnu, rozloučím se tady a sama. Prosím námořníka, aby mi udělal malou loďku z kůry nebo klacíků, popluje pro Hanku s osobním vzkazem.  Zátoka je opuštěná, návštěvníci jsou pryč, nemám komu říkat "Kalo mina" jak je to běžné v Řecku. Tradice spojená s běžným pozdravem na začátku každého měsíce. Kalo mina znamená "šťastný měsíc", stačil by "dobrý měsíc". Řekové si přejí štěstí, zdraví, úspěch. Každý měsíc je přece nov...

 Zelená je dobrá "Dovolená na pláži může podle vědců způsobovat úzkost (anxietu)." Prý se začneme nudit a v hlavě se objeví strastiplné myšlenky. Ty vědce vezmu příště sebou do zátoky. Dovolím jim, aby zkoumali moje myšlenky při povalování na pláži, pozorování nekonečných přílivů a odlivů, obdivné spočinutí jedním přivřeným okem na vysportované chorvatské tělo potápěče, co sem zabloudil.  Tuším ty výsledky výzkumu mé anxiety: objekt má obavu z toho, že mu večer dojde červené víno, objekt cítí napětí, když si na sebe souká o dvě čísla menší plavky, objektu se rozbuší srdce při pohledu na mladé tělo místního Gorana, objekt se vzhledem k věku a klimaktériu trvale potí. Ano, patologická úzkost. Sbohem, nevhodné myšlenky. Jdu si dát domácí višňovku a budu vařit.  Blitva, chorvatský název pro mangold, něco jako špenát, zelené listy, které se spaří horkou vodou a pak hodně česneku, pár kapek oliváče, citron. Stačí pár brambor s petrželkou, kousek kotlety nebo i bez masa. Výborné...

 Podstata je v marmeládě Co mi pomáhá unést těžkosti života? Marmeláda. Sladký, lepivý, červený džem z opuncie. Nelpím na definici marmelády a džemu, jednou tak, podruhé zase sladké a opojné. Jedeme pro benzin do motoru člunu, na Hvaru jsou 4 čerpací stanice a nejsou pro nás za rohem. Příležitost pro výlet do Jelsy, koupání na pláži Vrboska a boj s pichlavou opuncií. Pár velkých rostlin je ve volné přírodě a plody jsou v září zralé, plné červené dužiny a šťávy. Ale má to háček...Malinké trichomy, tj. trny s háčky se vám zapíchají do prstů a ani pinzeta nepomůže. Rukavice, rukavice, rukavice! Opuncie je kaktus a dostala se do Evropy z Mexika v době, kdy ještě nebyly drogové kartely a Mexičané netušili, že přijde drogová válka a kartely budou pátým největším zaměstnavatelem Mexika. Jsou už i v Evropě? Jsou.  Kdyby bylo na mně, stačily by mi z Mexika zemědělské plodiny, co dorazily: kukuřice, brambory, rajčata a hlavně kakao a chilli papričky, ty by mně obzvlášť chyběly. A k tomu...

 Snědla jsem ropušnici Jsem "doma", v zátoce na Hvaru, jako každý rok v prázdninovém domku u pláže. Plachetnice je už jen fajn vzpomínka, pár fotek a poznámek. Statistika plavby: vypito 85 plechovek piva, snězeno 7 ulovených ryb, k počtu lahví vína se nepřiznám. Letošní nej: uvala Pržina na Korčule, Dubrovník z moře, národní park Mljet, ostrov Lastovo, pohled na záda Zlatka (servisman plachetnice) a chobotnice na grilu v marině Kremik. Hotovo. Čekají nás dva týdny v ráji. Pořádná dávka omega-3 mastné kyseliny, sušené fíky a měkká lehátka. Zapomeň. Domácí odjeli na pár dnů a zůstal děda, 79 let. Vitální rybář, který v 7 hodin ráno už volá do oken "Dobro jutro" a startuje starý člun, musí se přece vytáhnout sítě, které se večer položily na moři. Námořník neochotně vstává, ale za pár minut se těší, jak pomůže dědovi tahat sítě a hlavně je v očekávání úlovku. Pozoruji dva muže, jejich šediny říkají, že nejsou mladíci. Dva starci a moře... Máme ryby, jejich druhy a názvy...

 Dingač Uvala Luka, Loviště, Pelješac, velmi oblíbené místo, ideální kotevní hloubka, široká zátoka, dobré restaurace, dáváme 1+.  Sedím na platu (koupací plato na zádi plachetnice), houpu nohama, krmím ryby starým pečivem a piju víno. "Syté aroma červeného, plná, prokreslená chuť sušeného ovoce a zároveň čerstvý přímořský vzduch". Kam na to ti prodejci vína chodí.  Červené z Pelješacu mi dost chutná, asi tak, že v lodi cinkají prázdné láhve a čekají na tříděný odpad.  Hrozny odrůdy Plavac mali, ideálně mezi lokalitami Orebič a Ston, se lisují a hned tu máme názvy jako je  Dingač, Plavac, Postup, těžká vína, 14% alkoholu, dobrota. Ochranná známka pro víno Dingač je od roku 1961, exkluzivní záležitost, medaile z celosvětových hodnocení vín, kupodivu za příznivou cenu.  Láhev je skoro prázdná, mám chuť si pustit muziku, hledám na dvojce (Český rozhlas dvojka) pořad Haló, Soukup. Haló? Písně, které utrhly srdce Ondřeji Soukupovi. Mám ho ráda, příjemný hlas a p...

 Dubrovački trubaduri Cíl letošní plavby je dobýt Dubrovník, vidět staré město z moře, z plachetnice.  Před dvěma roky jsme poprvé slyšeli chorvatskou písničku Plovi mala barka, zůstala nám v hlavě, nemohli jsme se jí zbavit, skupina Dubrovački trubaduri, námořník se jí dokonce naučil hrát na kytaru, jednoduchý popěvek a tolik zábavy s lahví vína v zátoce na Hvaru. Na lodi si pouštím místní rozhlasové stanice, když vařím, směju se tklivým melodiím, často se opakuje slovo ljubav (láska), cijeli moj život, more...vystačí si s pár verši, nic pro náročné posluchače.  https://www.youtube.com/watch?v=ZjKoxFfcFCg Kolem Elafitských ostrovů plujeme na jihovýchod a konečně ho vidím, Dubrovník. Perla Jadranu, původně řecká námořnická osada, zastávka mezi Budvou a Korčulou. Od roku 1272 má Dubrovník statut města, v 16. století byl opevněn hradbami kolem celého svého obvodu, ty můžeme obdivovat dodnes. V roce 1806 byl Dubrovník obsazen vojskem Napoleona, vzhledem k odlehlosti a bez mo...

 Elafity Nádherný kousek na Jadranu, několik ostrovů mezi Mljtem a Dubrovníkem, proplouváme čtyři největší. Jakljan, Šipan, Lopud, Koločep. Jsme paf z malých zátok, zalesněného břehu, příroda 1+. Na Koločepu je "modrá jeskyně", podmořská jeskyně méně známá než ta na ostrově Biševo, ale krásná, bez davu turistů. Protože do jeskyně musíte proplavat, nic pro klaustrofobiky: https://youtu.be/Xr1CYV8AyT4 Název souostroví je z řečtiny, slovo elaphos znamená jelen, asi to tady byl samý jelen. "Když projde jelen, projde voják, když projde voják, projde armáda" (Fridrich II. Veliký, král pruský). Kotvíme v zátoce na Jakljanu, široká s ideální kotvící hloubkou, jsme na 8 metrech, na břehu chátrající dětský tábor, vybydlené chatky v borovicovém lese. Ideální místo pro astmatické, neduživé děti, to klima, teplá slaná voda by je postavila na nohy. Bohužel, zřejmě nejsou jasné vlastnické vztahy, chybí peníze. Kousek od tábora pamětní deska, do prdele, tady zastřelili na konci dru...

 Něco je špatně v zátoce Luka  Čekáme mizerné počasí, bude pršet, hodně pršet a foukat až 40 uzlů. Jsme na Hvaru u Jelsy a ještě je krásně,  plavu v zátoce Vrboska, pozoruji ostatní plachetnice, slyším námořníka, jak komentuje předpověď počasí. Aplikace Windy nese špatné zprávy. Musíme se dnes vecer někde schovat, ideálně uvázat na spolehlivou bojku v kryté zátoce.  Vyplouváme, míříme na Brač do Luky, námořník tahá za lana a plachty jsou v pozoru. Dvě hodiny krásné plavby bez motoru, bez spotřeby nafty, jen šumění větru a napínání plachet, kloužeme po hladině, nádhera.  Zátoku Luka známe už z předchozích plaveb, milý kluk na člunu, co vás váže k červené bojce. Většinou hodně plachetnic, sem tam katamaran, místa je dost. Něco je jinak...  Najednou jsme mezi velkými jachtami, žádné plachty, luxus a posádka služebnictvo, včetně kuchařky. Kde jsou ti nomadi, co putují po moři, sami si vaří v podpalubí, koupou se ve slané vodě, chytají ryby a smějí se na palubě?...

 Double romantika Plujeme kolem Šolty a Brače, kotvíme v malých zátokách. Po šesté ráno už piju kafe na palubě, házím teploměr do vody, stálých 24 stupňů a bez záchranné vesty se vrhám do vln. Žádné po ránu nejsou, moře je klidné a vypadá jako rybník kousek za vesnicí. Romantika, kam se podíváš, chvíle mimo běžnou realitu.  Ostrovy Šolta a Brač byly filmové lokace pro Pěkně daleko, opravdu povedený romantický kousek, prostě láska kvete v každém věku. Dejte tam krásné výhledy, opuštěnou ženu z Mnichova a pár pohledných Goranů, co vás zachrání a máte ideální film na léto, možná lépe do nevlídných podzimních dnů jako vzpomínka na teplé moře a sůl ve vlasech. Pomalu plavu zátokou, myslím na jednoho Gorana a pokouším se cvičit ve vodě, naštěstí jsem na Jadranu, být u pobřeží Austrálie, žraloky bych přitáhla na měkké bíle tělo. To si fandím, vyděsila bych je. Rychle vytáhnout kotvu, poděkovat zátoce Stiniva a proplout Splitska vrata (morski prolaz, tj. průliv), téměř nefouká, placht...

 Zpátky na moři Rok můj jadranský blog spal, jsem tady a letošní plavba je odpočinek. Někdo nahoře si řekl, že počasí bude ideální na dlouhé přeplavby. Sice bude foukat pár uzlů, plachty budou zahálet, já budu spokojená. Nacpeme lednici na lodi k prasknutí, čekají nás dva týdny v zátokách, neměnící se romantika. Cesta je prý cíl, leda prd, chci vidět Dubrovník z moře a všechny ty ostrovy od Šibeniku směrem na jihovýchod. Protože nevím, kolik mám ještě času, lidé kolem mne odchází a zůstávají ve vzpomínkách. Užít si, co to dá. Sakra jen kdyby mě nebolelo to ucho a levá kyčel. Legální i dosud nelegální drogy pomůžou zapomenout na trable, (letošní rok začal a pokračoval na ho...) vlny lehounce večer kolébají ke spánku, slunce vytáhne z těla deprese a to hutné červené s oslíkem z vinic na Pelješacu rozlije teplo v žaludku.  Sea lion (bavárka 33 cruiser) připraven, po servisu, na kluky z mariny Kremik je spoleh. Malá, ale pohodlná jadralica, dvě kajuty, ideální pro mě a námořníka. ...

  Poslední rybí polívka v zátoce Včera byly roštěnky, už mně ryby lezly i ušima. Ale naposledy... V lednici tři malé čudly ulovené za soumraku. Bude polívka. Rychlá s vůní středomoří, oregano, tymián a neobvykle rajčata. Stačí 20 minut povařit ryby s kouskem cibule, česneku, lístkem vavřínu, větvičkou rozmarýnu. Na másle osmahnout brambory a rajčata na kostky, přidat oregano, tymián, zalít vývarem z ryb. Jak změknou brambory, doplnit rybí maso, zasypat spoustou zelené petržele.  Venku se ozývá říjen, voda v moři má 20 stupňů, každý den zaprší, slunce ztrácí svou sílu. A tak teplá polívka zahřeje. Možná navečer svařím i sklenku červeného. Na rozloučenou se picnu v zátoce.  Balím, zítra ráno trajekt na pevninu a cesta domů. Smíšené pocity, těším se na vnučky a přátele, bude mi chybět moře, slaná chuť po plavání, lenošení s kočkami na terase.  Myslím na všechny ty ryby a chobotnice, co jsme snědli, na lahve vypitého vína a prázdné plechovky od piva, na sladký med kadulj...

  Všude šalvěj Babské ucho najdete na Hvaru na každém kroku. Malé keříčky rostou při makadamových cestách. Můžete sušit do aleluja, stačí svazky pověsit na šnůru a ve větru krásně poletují. Intenzivní zemitá vůně, protizánětlivé účinky a taky trochu thujonu. To je šalvěj. Když se překonám, uvařím si čaj z pár lístků. Účinky thujonu nepozoruji, je to stopové množství. Absint sebou na ostrově nemám pro srovnání. Vtipkuji o opojné zelené víle. Před lety jsem se tak zřídila při degustaci různých značek a obsahu alkoholu v absintu, že pro mě musel přijet můj synek, abych před společností neztratila tvář. Ale na absint (francouzsky absinthe ) jsem nezanevřela. Pověra, že je to něco jako droga? Není, je to kvalitní alkohol s extraktem z pelyňku. V Česku najdete zajímavého výrobce v Jeseníkách, je to Američan z Bostonu, Bairnsfather. Přijel v devadesátkách pomáhat a zůstal. Kadulju, jak se jí v chorvatštině říká, najdete v dalmatinském koření i v kosmetice, lahodný je med z míst, kde včely...

 Brigáda v rybárně Miluji ryby a další živočichy z moře, samozřejmě na talíři. Při plavání si nejsem jistá, že chci potkat živého tvora. Jednou se vedle mě na Boa Vista v oceánu vynořila želva, je to prý výjimečné, ale to překvapení bylo něco mezi děsem a pocitem, že hlava želvy je malý Vetřelec. Filmy, filmy, filmy... Pod vlivem hudby z Čelistí nerada lezu do moře při soumraku nebo za tmy, a to bývají většinou klidné a mírné podmínky pro plavání.  Chci vidět provoz na zpracování ryb u síťových sádek. Jedeme s domácí do zátoky, kde je povolena koncese pro umístění sádek na moři a prodej ryb. Můj rybář je v sedmém nebi, dostává člun s motorem Yamaha 20 a vyplouvá mezi sádky lovit ryby, krmení sem přitahuje i ryby, které nejsou v zajetí.  Na mě zůstane práce při zpracování ryb. Pomáhám při čištění, dostanu fajn škrabku do ruky a odstraňuji šupiny. Vedle mě bodrý chlap kuchá ryby. Vše jde do bílých krabic podle váhy, všude spousta ledu. Z repráku hraje muzika, chorvatské pís...

 Chobotnice v mrazáku Příjemný podvečer v zátoce, poslouchám Dvojku Českého rozhlasu, četba na pokračování. Slyším rybáře, jak se hrne do dveří. "Nesu Ti dárek", v podběráku je chobotnice. Vida, letos je první, kdo chytil. Přilákala ji návnada na ryby, do které se dává vanilka. Většinou se mi daří chytit chobotnici na balonek, barevný balonek na prádelní šňůře. Když končí den, přibližují se do mělčin a loví potravu, barevný balonek je láká a zapomenou na bezpečí moře. A na mole stojím já s háčkem... Prohlížím si hlavonožce a vím, že mě čeká nelehký úkol. Zabít a vyvrhnout. Naučila mě to domácí, rybář odmítá. Automatické pohyby, ať to má alespoň rychle za sebou. Pořádně opláchnout a do mrazáku. Ideální způsob, jak bude měkká při přípravě. Žádné tlučení o kameny. Už se těším, jak zítra rozpálím gril. Nejdřív dám chobotnici do vařící vody s citronem, rozmarýnem a bílým vínem, tak 20 minut povařím. Pak šup na gril, mana nebeská. Pro někoho něco odporného a nepoživatelného, pro mě...